pátek 23. března 2018
pátek 16. března 2018
pátek 9. března 2018
Toto je můj referát o Švédsku do Zeměpisu
Švédsko
Švédské království
Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči zvuk Sverige [sværːjɛ], je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem unikátním mostem-tunelem přes průliv Öresund.
Švédsko je se svou rozlohou 449 964 km² třetí největší zemí Evropské unie. Celkový počet obyvatel je zhruba 10 milionů, přičemž hustota osídlení je nízká (20 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85 % populace žije v městských oblastech. Hlavní město Švédska je Stockholm, které je zároveň i největší město.
Švédsko se vyvinulo v nezávislý a jednotný stát již během středověku. V 17. století země rozšířila svá teritoria, což vedlo ke vzniku Švédského království. Říše se úspěšně rozvíjela a během 17. století a na počátku 18. století byla jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. O většinu držav dobytých mimo území Skandinávského poloostrova však Švédsko opět přišlo během 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla roku 1809 podrobena Rusku. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do personální unie. Od té doby je ve Švédsku mír a země uplatňuje zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války.
Dnes je Švédsko konstituční monarchií s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a od 1. ledna 1995 je členskou zemí Evropské unie.
Velkou část země pokrývají lesy, v západní části se rozkládá masiv Skandinávských hor. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně vysokou úroveň sociální politiky a je považováno za ekologicky šetrnou, moderní a liberální zemi. Švédsko je konstituční monarchií v čele s králem Karlem XVI. Gustavem.
Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.
Švédská území mezi lety 1560 až 1815
Mapa Švédska
Území Švédska bylo obýváno již v době bronzové. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).
Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n. l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970–995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Švédští Vikingové pronikající na východ byli známí jako Varjagové a v Rusku založili vládnoucí dynastii Rurikovců. Pokřesťanštění v 11. a 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. Švédské křížové výpravy proti pohanským kmenům začlenily ve 13. století do švédského státu i území dnešního Finska. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa.
17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce a švédská vojska operovala i v českých zemích,[3] kde porazila císařská vojska v bitvě u Jankova a neúspěšně obléhala Prahu a Brno.[4] Švédsko se pokoušelo expandovat i do zámoří a v Severní Americe byla založena kolonie Nové Švédsko. Ve snaze rozšířit švédská území vedl Karel X. Gustav války proti Polsku a Dánsku a dánská provincie Skåne tehdy natrvalo připadla Švédsku. Velmocenská pozice Švédska se však začala hroutit v 18. století, kdy carské Rusko bojovalo se Švédskem ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.
Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.
Související informace naleznete také v článku Geografie Švédska.
Stockholmské souostroví
Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 54. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.
Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.
Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to borovice a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer[5].
Národní park Stora Sjöfallet
Související informace naleznete také v článku Národní parky ve Švédsku.
Ve Švédsku se nachází dvacet osm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4 % rozlohy země.
Norsko
Finsko
Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního výběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku – vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.
Švédský parlament
Král Karel XVI. Gustav
Švédský premiér Stefan Löfven na Gay Pride ve Stockholmu v srpnu 2014
Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Švédska.
Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf. Je označováno za jednu nejliberálnějších zemi Evropy (ve smyslu sociálního liberalismu).
Soudní systém[editovat | editovat zdroj]
Švédsko má dvě soustavy soudů – obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).
Z
Bojové vozidlo pěchoty Stridsfordon 90
Švédsko je od roku 1814 neutrální stát, a proto není členem žádné vojenské aliance, ale úzce spolupracuje s NATO a účastní se vojenských cvičení aliance. Podle oficiální brožury švédské armády z roku 2016 se Švédsko připravuje na možnou válku s Ruskem.[6] Švédští vojáci se účastní mírových misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a Čadu.
Švédská armáda je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.
Švédsko mělo brannou povinnost od 18 do 47 let věku. Ta byla 1. 7. 2010 zrušena. Každý Švéd musel absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk bylo nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybovala od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby mohl být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Od roku 2009 mohly do vojenské služby vstoupit i ženy.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kraje ve Švédsku.
Území Švédska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 krajů (län) a 290 samosprávných obcí (kommun). V každém kraji působí krajské představenstvo (länsstyrelse) v čele s guvernérem (landshövding), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (landsting), volená na 4 roky. Kraje se dále dělí na samosprávné obce (kommun), které zajišťují státní správu na místní úrovni (např. školství, sociální služby, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V čele obce stojí zastupitelstvo (kommunfullmäktige), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (kommunstyrelse) a jejího předsedu (kommunstyrelsens ordförande). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město či větší sídlo a jeho okolí, včetně dalších obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlených oblastech na severu země mají samosprávné obce značnou rozlohu. Největší rozlohu má území města Kiruna (19 446 km²).
Zemědělská krajina ve Skåne na jihu Švédska
Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice, terpentýn, barviva a umělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, dále ječmen, oves, brambory a další krmné plodiny. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov skotu a vepřů. Menší je rozsah chovu ovcí. Významný je chov norků a lišek včetně polárních. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.
Most přes Öresund mezi švédským Malmö a Kodaní v Dánsku
strojírenský, těžební průmysl
průmyslová střediska a firmy:
ABB
Electrolux
Err-Bee
Hagmans
Husqvarna
H&M
IKEA
JBT FoodTech
Koenigsegg
Oriflame
SAAB
Saab Automobile
Scania
SKF
Sony Ericsson
Tieto
Volvo
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silnice E45 v Laponsku
Švédsko disponuje sítí kvalitních a dobře udržovaných silnic, která je hustá v jižní části země. Málo zalidněné oblasti ležící na severu jsou s jihem spojeny mezinárodní silnicí E4, vedoucí podél pobřeží Botnického zálivu, a vnitrozemskou E45. Dálnice se vyskytují pouze v jižní části země. Spojení po souši má Švédko především s Norskem a na severu s Finskem. Od roku 2000 funguje silniční a železniční spojení s Dánskem přes Öresundský most. S dalšími zeměmi je možné spojení pomocí trajektů a letecké dopravy. Lodní doprava rovněž zajišťuje spojení s ostrovy (např. Gotland) a funguje i na mnoha jezerech.
Veřejnou dopravu zajišťuje železnice a autobusy. Ve Stockholmu je v provozu metro.
Rychlostní limity na silnicích jsou 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici. Rychlost na hlavních silnicích je často místní úpravou zvýšena až na 110 km/h a na dálnicích na 130 km/h.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Švédska.
Švédské dívky
Svatojánské slavnosti v období letního slunovratu
Počet obyvatel: 9 292 959 (k 30. říjnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozené ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 20.1% (k 31. prosinci 2012), přičemž nejpočetnější skupiny tvoří Finové, lidé z bývalé Jugoslávie a Iráčané a žije zde také na 7000 Čechů.[7] Velmi rychle stoupá počet muslimských imigrantů a ve Švédsku dnes žije okolo 500 000 muslimů.[8] Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim švédských vlád.[zdroj?]
Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.
Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.
Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku švédština.
Typický švédský dům
Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[9] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[10]
Urbanizace[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam měst ve Švédsku.
Ve městech žije 85 % obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg a Malmö.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Islám ve Švédsku.
Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80 % obyvatel Švédska.[zdroj?] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím se stává islám. Muslimského původu je přibližně 6 % obyvatel Švédska, čili 600 000 osob.[12]
Imigrace[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dopady evropské migrační krize ve Švédsku.
Imigrace byla jedním z hlavních zdrojů růstu populace a kulturních změn během nedávné historie Švédska. V posledních letech se země transformovala ze země emigrace, s koncem první světové války, na zemi přistěhovalectví od konce druhé světové války. Ekonomické, sociální a politické aspekty imigrace vyvolaly polemiku ohledně etnické příslušnosti, hospodářského přínosu, pracovních míst pro původní obyvatele, systému osídlení, dopad na vzestupnou sociální mobilitu, trestnou činnost a volební právo.[13]
Děti přistěhovalců ve Švédsku v září 2016
V polovině osmdesátých let 20. století tu počty zahraničních pracovníků silně kolísaly v závislosti na nabídce. Imigrace pokračovala i po zákazu přistěhovávání zahraničních pracovníků v roce 1972. Zákaz platil jen pro pracovníky stěhující se z třetích zemí ležících mimo jednotný skandinávský trh pracovních sil, který tvořily státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. K zahraničním pracovním silám se ve Švédsku vždy přistupovalo jako k imigrantům. Jak vyplývá z imigračního zákona z roku 1975, Švédsko samo se považovalo za multikulturní přistěhovaleckou zemi. Jeho hlavní myšlenkou bylo zrovnoprávnění imigrantů ve státě blahobytu a sociálního zabezpečení a právo na jejich kulturní sebeurčení. Časový souběh rostoucí imigrace, hospodářské krize a nezaměstnanosti vedl i zde k vnitropolitickým konfliktům provázeným výtržnostmi proti imigrantům. Přestože hlasitěji zaznívaly požadavky na omezení imigrace, Švédsko se stalo multikulturní a přistěhovaleckou zemí. [14]
V roce 1998 zde bylo 1 746 921 obyvatel cizího původu (narozených v cizině a děti přistěhovalců ze zahraničí), což bylo přibližně 20% švédské populace. Okolo 1 216 659 nebo 70% pocházelo ze Skandinávie a ze zbytku Evropy, 530 262 či 30% ze zbytku světa.[15] Okolo 27% či 2 000 000 obyvatel Švédska mělo v roce 2011 plně nebo částečně původ v zahraničí.[16][17][18] Z nich; 1 427 296 bylo narozeno v zahraničí. Dále 430 253 obyvatel se narodilo ve Švédku rodičům narozeným v zahraničí a dalších 666 723 obyvatel mělo jednoho z rodičů narozeného v zahraničí (s druhým narozeným ve Švédsku). Celkový počet obyvatel v roce 2011 byl 9 482 855 a zhruba 15% obyvatel se narodilo v zahraničí, 4,5% obyvatelstva se narodilo ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí, a dalších 7% se narodilo ve Švédsku jednomu z rodičů narozenému v cizině. Přibližně 26,5% švédské populace je, alespoň částečně, cizího původu.[16]
V roce 2016 bylo ve Švédsku 3 060 115 obyvatel cizího původu, kteří se narodili v cizině nebo ve Švédsku jednomu či dvěma rodičům narozeným v cizině.[19] Nejčastějšími zeměmi původu imigrantů jsou Finsko, Sýrie, Irák, Polsko, Írán, Somálsko a Bosna.[20] V roce 2015 přijalo Švédsko více než 163 000 žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky.[21] V listopadu 2015 obvinil švédský premiér Stefan Löfven z údajné sobeckosti země východní části EU, které zastávají odmítavý postoj k přijímání imigrantů.[22] S rostoucím počtem imigrantů souvisí nárůst kriminality a vznik ghett a „no-go zón“ jako jsou Rinkeby nebo Tensta ve Stockholmu nebo Rosengård v Malmö, které obývají převážně přistěhovalci.[23][24] V únoru 2017 propukly nepokoje v Rinkeby. Švédsko čelilo nepokojům již v minulých letech.[25] 7. dubna 2017 spáchal imigrant z Uzbekistánu teroristický útok ve Stockholmu.[26]
August Strindberg
Světové literatuře Švédové dodali klasika moderního dramatu Augusta Strindberga a zřejmě nejslavnější autorku literatury pro děti Astrid Lindgrenovou. U počátků švédského písemnictví stál Olaus Magnus, též významný diplomat. Ve Švédsku je velmi ctěn Hjalmar Söderberg. Básnířka s avantgardními inspiracemi, Edith Södergranová, zemřela na tuberkulózu v pouhých 31 letech a stala se tak pro Švédy symbolem poezie, podobně jako Wolker u nás. Symbolem křehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je pro Švédy zase Karin Boyeová. Sociálně laděné prózy psal Ivar Lo-Johansson, feministicky laděné Carl Jonas Love Almqvist. Dosti často švédští autoři získávají Nobelovu cenu za literaturu: Tomas Tranströmer, Carl Gustaf Verner von Heidenstam, Erik Axel Karlfeldt, Eyvind Johnson, Harry Martinson, Pär Lagerkvist, Selma Lagerlöfová. Švédské občanství měla i německo-židovská laureátka Nelly Sachsová. Významnými současnými autory jsou Per Olov Enquist, Artur Lundkvist a Bo Carpelan. Ovšem švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir apod. vznikly díky dílu autorů jako je Stieg Larsson, Henning Mankell či Camilla Läckbergová. Jan Guillou získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.
Hudba[editovat | editovat zdroj]
Skupina ABBA
Za klasika švédské hudby je považován Carl Michael Bellman. Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil Franz Berwald. Z interpretů operní pěvkyně Malena Ernmanová, Jenny Lindová či Birgit Nilssonová.
Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – do populární hudby. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupina ABBA, tvořená čtveřicí umělců: Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová. Ovšem nezůstali osamoceni, následovaly je další kapely jako Roxette, Ace of Base, Europe či Cardigans. Zcela nedávno učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka Loreen, vítězka soutěže Eurovision Song Contest.
Za hudebním producentem Maxem Martinem stojí úspěchy s interprety jako jsou Backstreet Boys, Britney Spears nebo 'N Sync.
Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]
Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř John Bauer, který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek Mezi skřítky a trolly (Bland Tomtar och troll). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí, podobně jako u nás dílo Ladovo. Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli Alexander Roslin a Anders Zorn. Součástí hnutí Arts and Crafts byl Carl Larsson, zřejmě nejslavnější švédský malíř vůbec. Karikaturami proroka Mohammeda nedávno proslul Lars Vilks. Nejvýznamnějším švédským architektem je Erik Gunnar Asplund.
Film[editovat | editovat zdroj]
Režisér Ingmar Bergman
V oblasti umění filmového mezi nejslavnější evropské režiséry patří Ingmar Bergman. V jeho stopách šli Sven Nykvist, Bo Widerberg nebo Jan Troell.
Za vizuální prezentací skupiny ABBA stál zhusta režisér Lasse Hallström, který se později dočkal i dvou oscarových nominací (1985, 1999). Oscara opravdu získal dokumentarista Malik Bendjelloul. Ke známým tvůrcům dneška patří Lukas Moodysson. Důležitým tvůrcem němé éry, a to i v Hollywoodu, byl Victor Sjöström, z režisérů "předbergmanovské" éry lze jmenovat Alfa Sjöberga.
Bergmanovy filmy proslavily herce Maxe von Sydowa či Erlanda Josephsona. Hvězdami Hollywoodu se staly herečky Greta Garbo, Ingrid Bergmanová, Ann-Margret či v posledních letech Stellan Skarsgård. Naopak v evropském filmu, zejména ve Felliniho Sladkém životě, zazářila Anita Ekbergová. Dolph Lundgren je typickou hvězdou akčních snímků.
V modelingu a mezinárodních soutěžích miss se prosadila Victoria Silvstedtová.
Knäckebröd
Vzhledem k vysoké imigraci do Švédska z různých zemí je zejména v jižním Švédsku a hlavně Stockholmu spousta etnických restaurací. Celkově jsou Švédové zvyklí jíst exotická jídla, ale také italská, řecká nebo španělská. Ve Švédsku jako tradiční místní gastronomické speciality jsou ryby a plody moře, ale třeba i sobí a hovězí maso. Spousta tradičních jídel také souvisí se švédskými oslavami a svátky.
Mezi různé speciality patří Renstek (sobí steak s brusinkami a se smetanovými bramborami). Köttbullar (masové kuličky s brusinkami a brambory nebo salátem z červené řepy s majonézou), Makka (druh obloženého chleba), Smöra bröd (chleb s máslem). Na severu Švédska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovaných sleďů Surströmming (silně zapáchající, v sudech kvašení sledi). Podávají se buď s chlebem a máslem, nebo vařenými bramborami a cibulí.
U Švédů nejběžnější svačina, ale dokonce i oběd, nejběžnější Smöra bröd je připravován s vařenými malými krevetami, vařeným vajíčkem a majonézou nebo s rostbífem a červenou řepou. Gravad lax (marinovaný losos, často podávaný s koprem, podává se často jako předkrm). Rökt lax (uzený losos), Fisksoppa (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta různých druhů, ale nejběžnější je s rajčaty a lehce pikantním kořením, nebo se smetanou), Smörgåsbord (doslova bufet, my ho označujeme jako švédský stůl, tzv. brunch).
Sport[editovat | editovat zdroj]
Tenisová legenda Björn Borg
Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích, Björn Borg, Stefan Edberg a Mats Wilander reprezentovali švédskou tenisovou školu, Zlatan Ibrahimovič je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou, Magnus Wislander házenkářem. Ingemar Stenmark sebral mnoho úspěchů ve sjezdovém lyžování. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista Gert Fredriksson, čtyři lyžaři Sixten Jernberg, Gunde Svan a Thomas Wassberg a jezdec na koni Henri Saint Cyr, tři zlaté mají krasobruslař Gillis Grafström, střelci Vilhelm Carlberg, Alfred Swahn a Oscar Swahn, kanoistka Agneta Anderssonová, rychlobruslař Tomas Gustafson, lyžař Marcus Hellner, zápasníci Ivar Johansson a Carl Westergren a oštěpař Eric Lemming. Sjezdařka Anja Pärsonová je desetinásobná mistryně světa.
Velmi populární je ve Švédsku hokej. K nejznámějším švédským hokejistům patří Peter Forsberg, Mats Sundin či Henrik Zetterberg. Švédsko patří mezi nejlepší školu moderních brankářů v ledním hokeji, o tuto reputaci se zasloužila brankářská hokejová škola GDI. Mezi úspěšné švédské hokejové brankáře patří Henrik Lundqvist, Viktor Fasth, Jonas Gustavsson.
eSport[editovat | editovat zdroj]
Švédsko je jedna z nejúspěšnějších zemí ve hře Counter-Strike: Global Offensive
známé CS:GO týmy: Ninjas in Pyjamas, Fnatic
známí CS:GO hráči: Christopher "GeT_RiGhT" Alesund, Patrik "f0rest" Lindberg, Olof "olofmeister" Kajbjer
Věda a školství[editovat | editovat zdroj]
Alfed Nobel
Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik Alfred Nobel, zakladatel moderní biologie Carl Linné, zakladatel moderní chemie Jöns Jacob Berzelius, tvůrce Celsiovy stupnice Anders Celsius, zakladatelé spektroskopie Johannes Rydberg a Anders Jonas Ångström, objevitel kyslíku, dusíku a wolframu Carl Wilhelm Scheele či objevitel lithia Johann Arfvedson. Výzkum radiace vedl Rolf Sievert, proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. Axel Fredrik Cronstedt objevil nikl, Johan Gottlieb Gahn mangan, Per Teodor Cleve holmium a thulium, Carl Gustaf Mosander lanthanum, erbium and terbium. Teorii funkcí významně rozvinul matematik Gösta Mittag-Leffler. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl Erik Ivar Fredholm, fraktálům se věnoval matematik Helge von Koch, autor známé Kochovy vločky, harmonické analýze Lennart Carleson, teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic Lars Hörmander. Hmotnost Merkuru a Venuše odhadl astronom Johan Oskar Backlund, rotaci galaxií zkoumal Bertil Lindblad. Do dějin zoologie se nesmazatelně zapsal Carl Jakob Sundevall, do těch botanických Adam Afzelius, Carl Peter Thunberg či Carl Adolf Agardh. Studium lišejníků zakládal Erik Acharius. Průkopníkem chemie byl Torbern Bergman. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl Olaus Rudbeck. Odstředivku a parní turbínu vynalezl Gustaf de Laval, na vývoji faxu se podílel Harry Nyquist, Gideon Sundback vynalezl velmi praktickou pomůcku - zip.
To, že švédská věda neztratila sílu ani ve 20. století, dosvědčují Nobelovy ceny za fyziku pro Gustafa Daléna, Hannese Alfvéna, Manne Siegbahna a Kai Siegbahna, za chemii pro Svante Arrheniuse, Hanse von Euler-Chelpina, Theodora Svedberga a Arne Tiseliuse, za fyziologii pro Ulfa von Eulera, Sune Bergströma, Torstena Wiesela, Bengta I. Samuelssona, Ragnara Granita, Allvara Gullstranda, Hugo Theorella a Arvida Carlssona. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd Oskar Klein. Švédské občanství měla i Lise Meitnerová, která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader.
Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal Christer Fuglesang. Dobrodruh Salomon August Andrée zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu.
V oblasti humanitních a sociálních věd je zdaleka nejvlivnějším Švédem filozof a teolog Emanuel Swedenborg. Ve 20. století je se důležitým představitelem analytické filozofie stal Georg Henrik von Wright. Politolog Rudolf Kjellén zavedl pojem geopolitika, politický filozof Erik Gustaf Geijer proslul jako zastánce liberalismu. Bertil Ohlin a Gunnar Myrdal získali Nobelovu cenu za ekonomii, Myrdalova manželka, socioložka a politička Alva Myrdalová, získala Nobelovu cenu míru za svůj boj za odzbrojení. Celosvětové popularity dosáhly knihy psychiatra Axela Muntheho. V posledních letech na sebe upozornil svými názory na umělou inteligenci a transhumanismus filozof Nick Bostrom.
Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.
Ve Švédsku působí třináct univerzit, z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách.
Ve Stockholmu jsou v prosinci každoročně udělovány Nobelovy ceny.
Švédské království
Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči zvuk Sverige [sværːjɛ], je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem unikátním mostem-tunelem přes průliv Öresund.
Švédsko je se svou rozlohou 449 964 km² třetí největší zemí Evropské unie. Celkový počet obyvatel je zhruba 10 milionů, přičemž hustota osídlení je nízká (20 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85 % populace žije v městských oblastech. Hlavní město Švédska je Stockholm, které je zároveň i největší město.
Švédsko se vyvinulo v nezávislý a jednotný stát již během středověku. V 17. století země rozšířila svá teritoria, což vedlo ke vzniku Švédského království. Říše se úspěšně rozvíjela a během 17. století a na počátku 18. století byla jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. O většinu držav dobytých mimo území Skandinávského poloostrova však Švédsko opět přišlo během 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla roku 1809 podrobena Rusku. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do personální unie. Od té doby je ve Švédsku mír a země uplatňuje zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války.
Dnes je Švédsko konstituční monarchií s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a od 1. ledna 1995 je členskou zemí Evropské unie.
Velkou část země pokrývají lesy, v západní části se rozkládá masiv Skandinávských hor. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně vysokou úroveň sociální politiky a je považováno za ekologicky šetrnou, moderní a liberální zemi. Švédsko je konstituční monarchií v čele s králem Karlem XVI. Gustavem.
Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.
Švédská území mezi lety 1560 až 1815
Mapa Švédska
Území Švédska bylo obýváno již v době bronzové. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).
Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n. l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970–995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Švédští Vikingové pronikající na východ byli známí jako Varjagové a v Rusku založili vládnoucí dynastii Rurikovců. Pokřesťanštění v 11. a 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. Švédské křížové výpravy proti pohanským kmenům začlenily ve 13. století do švédského státu i území dnešního Finska. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa.
17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce a švédská vojska operovala i v českých zemích,[3] kde porazila císařská vojska v bitvě u Jankova a neúspěšně obléhala Prahu a Brno.[4] Švédsko se pokoušelo expandovat i do zámoří a v Severní Americe byla založena kolonie Nové Švédsko. Ve snaze rozšířit švédská území vedl Karel X. Gustav války proti Polsku a Dánsku a dánská provincie Skåne tehdy natrvalo připadla Švédsku. Velmocenská pozice Švédska se však začala hroutit v 18. století, kdy carské Rusko bojovalo se Švédskem ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.
Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.
Související informace naleznete také v článku Geografie Švédska.
Stockholmské souostroví
Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 54. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.
Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.
Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to borovice a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer[5].
Národní park Stora Sjöfallet
Související informace naleznete také v článku Národní parky ve Švédsku.
Ve Švédsku se nachází dvacet osm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4 % rozlohy země.
Norsko
Finsko
Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního výběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku – vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.
Švédský parlament
Král Karel XVI. Gustav
Švédský premiér Stefan Löfven na Gay Pride ve Stockholmu v srpnu 2014
Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Švédska.
Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf. Je označováno za jednu nejliberálnějších zemi Evropy (ve smyslu sociálního liberalismu).
Soudní systém[editovat | editovat zdroj]
Švédsko má dvě soustavy soudů – obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).
Z
Bojové vozidlo pěchoty Stridsfordon 90
Švédsko je od roku 1814 neutrální stát, a proto není členem žádné vojenské aliance, ale úzce spolupracuje s NATO a účastní se vojenských cvičení aliance. Podle oficiální brožury švédské armády z roku 2016 se Švédsko připravuje na možnou válku s Ruskem.[6] Švédští vojáci se účastní mírových misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a Čadu.
Švédská armáda je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.
Švédsko mělo brannou povinnost od 18 do 47 let věku. Ta byla 1. 7. 2010 zrušena. Každý Švéd musel absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk bylo nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybovala od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby mohl být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Od roku 2009 mohly do vojenské služby vstoupit i ženy.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kraje ve Švédsku.
Území Švédska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 krajů (län) a 290 samosprávných obcí (kommun). V každém kraji působí krajské představenstvo (länsstyrelse) v čele s guvernérem (landshövding), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (landsting), volená na 4 roky. Kraje se dále dělí na samosprávné obce (kommun), které zajišťují státní správu na místní úrovni (např. školství, sociální služby, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V čele obce stojí zastupitelstvo (kommunfullmäktige), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (kommunstyrelse) a jejího předsedu (kommunstyrelsens ordförande). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město či větší sídlo a jeho okolí, včetně dalších obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlených oblastech na severu země mají samosprávné obce značnou rozlohu. Největší rozlohu má území města Kiruna (19 446 km²).
Zemědělská krajina ve Skåne na jihu Švédska
Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice, terpentýn, barviva a umělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, dále ječmen, oves, brambory a další krmné plodiny. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov skotu a vepřů. Menší je rozsah chovu ovcí. Významný je chov norků a lišek včetně polárních. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.
Most přes Öresund mezi švédským Malmö a Kodaní v Dánsku
strojírenský, těžební průmysl
průmyslová střediska a firmy:
ABB
Electrolux
Err-Bee
Hagmans
Husqvarna
H&M
IKEA
JBT FoodTech
Koenigsegg
Oriflame
SAAB
Saab Automobile
Scania
SKF
Sony Ericsson
Tieto
Volvo
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silnice E45 v Laponsku
Švédsko disponuje sítí kvalitních a dobře udržovaných silnic, která je hustá v jižní části země. Málo zalidněné oblasti ležící na severu jsou s jihem spojeny mezinárodní silnicí E4, vedoucí podél pobřeží Botnického zálivu, a vnitrozemskou E45. Dálnice se vyskytují pouze v jižní části země. Spojení po souši má Švédko především s Norskem a na severu s Finskem. Od roku 2000 funguje silniční a železniční spojení s Dánskem přes Öresundský most. S dalšími zeměmi je možné spojení pomocí trajektů a letecké dopravy. Lodní doprava rovněž zajišťuje spojení s ostrovy (např. Gotland) a funguje i na mnoha jezerech.
Veřejnou dopravu zajišťuje železnice a autobusy. Ve Stockholmu je v provozu metro.
Rychlostní limity na silnicích jsou 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici. Rychlost na hlavních silnicích je často místní úpravou zvýšena až na 110 km/h a na dálnicích na 130 km/h.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Švédska.
Švédské dívky
Svatojánské slavnosti v období letního slunovratu
Počet obyvatel: 9 292 959 (k 30. říjnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozené ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 20.1% (k 31. prosinci 2012), přičemž nejpočetnější skupiny tvoří Finové, lidé z bývalé Jugoslávie a Iráčané a žije zde také na 7000 Čechů.[7] Velmi rychle stoupá počet muslimských imigrantů a ve Švédsku dnes žije okolo 500 000 muslimů.[8] Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim švédských vlád.[zdroj?]
Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.
Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.
Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku švédština.
Typický švédský dům
Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[9] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[10]
Urbanizace[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam měst ve Švédsku.
Ve městech žije 85 % obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg a Malmö.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Islám ve Švédsku.
Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80 % obyvatel Švédska.[zdroj?] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím se stává islám. Muslimského původu je přibližně 6 % obyvatel Švédska, čili 600 000 osob.[12]
Imigrace[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dopady evropské migrační krize ve Švédsku.
Imigrace byla jedním z hlavních zdrojů růstu populace a kulturních změn během nedávné historie Švédska. V posledních letech se země transformovala ze země emigrace, s koncem první světové války, na zemi přistěhovalectví od konce druhé světové války. Ekonomické, sociální a politické aspekty imigrace vyvolaly polemiku ohledně etnické příslušnosti, hospodářského přínosu, pracovních míst pro původní obyvatele, systému osídlení, dopad na vzestupnou sociální mobilitu, trestnou činnost a volební právo.[13]
Děti přistěhovalců ve Švédsku v září 2016
V polovině osmdesátých let 20. století tu počty zahraničních pracovníků silně kolísaly v závislosti na nabídce. Imigrace pokračovala i po zákazu přistěhovávání zahraničních pracovníků v roce 1972. Zákaz platil jen pro pracovníky stěhující se z třetích zemí ležících mimo jednotný skandinávský trh pracovních sil, který tvořily státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. K zahraničním pracovním silám se ve Švédsku vždy přistupovalo jako k imigrantům. Jak vyplývá z imigračního zákona z roku 1975, Švédsko samo se považovalo za multikulturní přistěhovaleckou zemi. Jeho hlavní myšlenkou bylo zrovnoprávnění imigrantů ve státě blahobytu a sociálního zabezpečení a právo na jejich kulturní sebeurčení. Časový souběh rostoucí imigrace, hospodářské krize a nezaměstnanosti vedl i zde k vnitropolitickým konfliktům provázeným výtržnostmi proti imigrantům. Přestože hlasitěji zaznívaly požadavky na omezení imigrace, Švédsko se stalo multikulturní a přistěhovaleckou zemí. [14]
V roce 1998 zde bylo 1 746 921 obyvatel cizího původu (narozených v cizině a děti přistěhovalců ze zahraničí), což bylo přibližně 20% švédské populace. Okolo 1 216 659 nebo 70% pocházelo ze Skandinávie a ze zbytku Evropy, 530 262 či 30% ze zbytku světa.[15] Okolo 27% či 2 000 000 obyvatel Švédska mělo v roce 2011 plně nebo částečně původ v zahraničí.[16][17][18] Z nich; 1 427 296 bylo narozeno v zahraničí. Dále 430 253 obyvatel se narodilo ve Švédku rodičům narozeným v zahraničí a dalších 666 723 obyvatel mělo jednoho z rodičů narozeného v zahraničí (s druhým narozeným ve Švédsku). Celkový počet obyvatel v roce 2011 byl 9 482 855 a zhruba 15% obyvatel se narodilo v zahraničí, 4,5% obyvatelstva se narodilo ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí, a dalších 7% se narodilo ve Švédsku jednomu z rodičů narozenému v cizině. Přibližně 26,5% švédské populace je, alespoň částečně, cizího původu.[16]
V roce 2016 bylo ve Švédsku 3 060 115 obyvatel cizího původu, kteří se narodili v cizině nebo ve Švédsku jednomu či dvěma rodičům narozeným v cizině.[19] Nejčastějšími zeměmi původu imigrantů jsou Finsko, Sýrie, Irák, Polsko, Írán, Somálsko a Bosna.[20] V roce 2015 přijalo Švédsko více než 163 000 žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky.[21] V listopadu 2015 obvinil švédský premiér Stefan Löfven z údajné sobeckosti země východní části EU, které zastávají odmítavý postoj k přijímání imigrantů.[22] S rostoucím počtem imigrantů souvisí nárůst kriminality a vznik ghett a „no-go zón“ jako jsou Rinkeby nebo Tensta ve Stockholmu nebo Rosengård v Malmö, které obývají převážně přistěhovalci.[23][24] V únoru 2017 propukly nepokoje v Rinkeby. Švédsko čelilo nepokojům již v minulých letech.[25] 7. dubna 2017 spáchal imigrant z Uzbekistánu teroristický útok ve Stockholmu.[26]
August Strindberg
Světové literatuře Švédové dodali klasika moderního dramatu Augusta Strindberga a zřejmě nejslavnější autorku literatury pro děti Astrid Lindgrenovou. U počátků švédského písemnictví stál Olaus Magnus, též významný diplomat. Ve Švédsku je velmi ctěn Hjalmar Söderberg. Básnířka s avantgardními inspiracemi, Edith Södergranová, zemřela na tuberkulózu v pouhých 31 letech a stala se tak pro Švédy symbolem poezie, podobně jako Wolker u nás. Symbolem křehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je pro Švédy zase Karin Boyeová. Sociálně laděné prózy psal Ivar Lo-Johansson, feministicky laděné Carl Jonas Love Almqvist. Dosti často švédští autoři získávají Nobelovu cenu za literaturu: Tomas Tranströmer, Carl Gustaf Verner von Heidenstam, Erik Axel Karlfeldt, Eyvind Johnson, Harry Martinson, Pär Lagerkvist, Selma Lagerlöfová. Švédské občanství měla i německo-židovská laureátka Nelly Sachsová. Významnými současnými autory jsou Per Olov Enquist, Artur Lundkvist a Bo Carpelan. Ovšem švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir apod. vznikly díky dílu autorů jako je Stieg Larsson, Henning Mankell či Camilla Läckbergová. Jan Guillou získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.
Hudba[editovat | editovat zdroj]
Skupina ABBA
Za klasika švédské hudby je považován Carl Michael Bellman. Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil Franz Berwald. Z interpretů operní pěvkyně Malena Ernmanová, Jenny Lindová či Birgit Nilssonová.
Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – do populární hudby. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupina ABBA, tvořená čtveřicí umělců: Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová. Ovšem nezůstali osamoceni, následovaly je další kapely jako Roxette, Ace of Base, Europe či Cardigans. Zcela nedávno učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka Loreen, vítězka soutěže Eurovision Song Contest.
Za hudebním producentem Maxem Martinem stojí úspěchy s interprety jako jsou Backstreet Boys, Britney Spears nebo 'N Sync.
Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]
Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř John Bauer, který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek Mezi skřítky a trolly (Bland Tomtar och troll). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí, podobně jako u nás dílo Ladovo. Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli Alexander Roslin a Anders Zorn. Součástí hnutí Arts and Crafts byl Carl Larsson, zřejmě nejslavnější švédský malíř vůbec. Karikaturami proroka Mohammeda nedávno proslul Lars Vilks. Nejvýznamnějším švédským architektem je Erik Gunnar Asplund.
Film[editovat | editovat zdroj]
Režisér Ingmar Bergman
V oblasti umění filmového mezi nejslavnější evropské režiséry patří Ingmar Bergman. V jeho stopách šli Sven Nykvist, Bo Widerberg nebo Jan Troell.
Za vizuální prezentací skupiny ABBA stál zhusta režisér Lasse Hallström, který se později dočkal i dvou oscarových nominací (1985, 1999). Oscara opravdu získal dokumentarista Malik Bendjelloul. Ke známým tvůrcům dneška patří Lukas Moodysson. Důležitým tvůrcem němé éry, a to i v Hollywoodu, byl Victor Sjöström, z režisérů "předbergmanovské" éry lze jmenovat Alfa Sjöberga.
Bergmanovy filmy proslavily herce Maxe von Sydowa či Erlanda Josephsona. Hvězdami Hollywoodu se staly herečky Greta Garbo, Ingrid Bergmanová, Ann-Margret či v posledních letech Stellan Skarsgård. Naopak v evropském filmu, zejména ve Felliniho Sladkém životě, zazářila Anita Ekbergová. Dolph Lundgren je typickou hvězdou akčních snímků.
V modelingu a mezinárodních soutěžích miss se prosadila Victoria Silvstedtová.
Knäckebröd
Vzhledem k vysoké imigraci do Švédska z různých zemí je zejména v jižním Švédsku a hlavně Stockholmu spousta etnických restaurací. Celkově jsou Švédové zvyklí jíst exotická jídla, ale také italská, řecká nebo španělská. Ve Švédsku jako tradiční místní gastronomické speciality jsou ryby a plody moře, ale třeba i sobí a hovězí maso. Spousta tradičních jídel také souvisí se švédskými oslavami a svátky.
Mezi různé speciality patří Renstek (sobí steak s brusinkami a se smetanovými bramborami). Köttbullar (masové kuličky s brusinkami a brambory nebo salátem z červené řepy s majonézou), Makka (druh obloženého chleba), Smöra bröd (chleb s máslem). Na severu Švédska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovaných sleďů Surströmming (silně zapáchající, v sudech kvašení sledi). Podávají se buď s chlebem a máslem, nebo vařenými bramborami a cibulí.
U Švédů nejběžnější svačina, ale dokonce i oběd, nejběžnější Smöra bröd je připravován s vařenými malými krevetami, vařeným vajíčkem a majonézou nebo s rostbífem a červenou řepou. Gravad lax (marinovaný losos, často podávaný s koprem, podává se často jako předkrm). Rökt lax (uzený losos), Fisksoppa (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta různých druhů, ale nejběžnější je s rajčaty a lehce pikantním kořením, nebo se smetanou), Smörgåsbord (doslova bufet, my ho označujeme jako švédský stůl, tzv. brunch).
Sport[editovat | editovat zdroj]
Tenisová legenda Björn Borg
Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích, Björn Borg, Stefan Edberg a Mats Wilander reprezentovali švédskou tenisovou školu, Zlatan Ibrahimovič je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou, Magnus Wislander házenkářem. Ingemar Stenmark sebral mnoho úspěchů ve sjezdovém lyžování. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista Gert Fredriksson, čtyři lyžaři Sixten Jernberg, Gunde Svan a Thomas Wassberg a jezdec na koni Henri Saint Cyr, tři zlaté mají krasobruslař Gillis Grafström, střelci Vilhelm Carlberg, Alfred Swahn a Oscar Swahn, kanoistka Agneta Anderssonová, rychlobruslař Tomas Gustafson, lyžař Marcus Hellner, zápasníci Ivar Johansson a Carl Westergren a oštěpař Eric Lemming. Sjezdařka Anja Pärsonová je desetinásobná mistryně světa.
Velmi populární je ve Švédsku hokej. K nejznámějším švédským hokejistům patří Peter Forsberg, Mats Sundin či Henrik Zetterberg. Švédsko patří mezi nejlepší školu moderních brankářů v ledním hokeji, o tuto reputaci se zasloužila brankářská hokejová škola GDI. Mezi úspěšné švédské hokejové brankáře patří Henrik Lundqvist, Viktor Fasth, Jonas Gustavsson.
eSport[editovat | editovat zdroj]
Švédsko je jedna z nejúspěšnějších zemí ve hře Counter-Strike: Global Offensive
známé CS:GO týmy: Ninjas in Pyjamas, Fnatic
známí CS:GO hráči: Christopher "GeT_RiGhT" Alesund, Patrik "f0rest" Lindberg, Olof "olofmeister" Kajbjer
Věda a školství[editovat | editovat zdroj]
Alfed Nobel
Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik Alfred Nobel, zakladatel moderní biologie Carl Linné, zakladatel moderní chemie Jöns Jacob Berzelius, tvůrce Celsiovy stupnice Anders Celsius, zakladatelé spektroskopie Johannes Rydberg a Anders Jonas Ångström, objevitel kyslíku, dusíku a wolframu Carl Wilhelm Scheele či objevitel lithia Johann Arfvedson. Výzkum radiace vedl Rolf Sievert, proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. Axel Fredrik Cronstedt objevil nikl, Johan Gottlieb Gahn mangan, Per Teodor Cleve holmium a thulium, Carl Gustaf Mosander lanthanum, erbium and terbium. Teorii funkcí významně rozvinul matematik Gösta Mittag-Leffler. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl Erik Ivar Fredholm, fraktálům se věnoval matematik Helge von Koch, autor známé Kochovy vločky, harmonické analýze Lennart Carleson, teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic Lars Hörmander. Hmotnost Merkuru a Venuše odhadl astronom Johan Oskar Backlund, rotaci galaxií zkoumal Bertil Lindblad. Do dějin zoologie se nesmazatelně zapsal Carl Jakob Sundevall, do těch botanických Adam Afzelius, Carl Peter Thunberg či Carl Adolf Agardh. Studium lišejníků zakládal Erik Acharius. Průkopníkem chemie byl Torbern Bergman. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl Olaus Rudbeck. Odstředivku a parní turbínu vynalezl Gustaf de Laval, na vývoji faxu se podílel Harry Nyquist, Gideon Sundback vynalezl velmi praktickou pomůcku - zip.
To, že švédská věda neztratila sílu ani ve 20. století, dosvědčují Nobelovy ceny za fyziku pro Gustafa Daléna, Hannese Alfvéna, Manne Siegbahna a Kai Siegbahna, za chemii pro Svante Arrheniuse, Hanse von Euler-Chelpina, Theodora Svedberga a Arne Tiseliuse, za fyziologii pro Ulfa von Eulera, Sune Bergströma, Torstena Wiesela, Bengta I. Samuelssona, Ragnara Granita, Allvara Gullstranda, Hugo Theorella a Arvida Carlssona. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd Oskar Klein. Švédské občanství měla i Lise Meitnerová, která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader.
Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal Christer Fuglesang. Dobrodruh Salomon August Andrée zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu.
V oblasti humanitních a sociálních věd je zdaleka nejvlivnějším Švédem filozof a teolog Emanuel Swedenborg. Ve 20. století je se důležitým představitelem analytické filozofie stal Georg Henrik von Wright. Politolog Rudolf Kjellén zavedl pojem geopolitika, politický filozof Erik Gustaf Geijer proslul jako zastánce liberalismu. Bertil Ohlin a Gunnar Myrdal získali Nobelovu cenu za ekonomii, Myrdalova manželka, socioložka a politička Alva Myrdalová, získala Nobelovu cenu míru za svůj boj za odzbrojení. Celosvětové popularity dosáhly knihy psychiatra Axela Muntheho. V posledních letech na sebe upozornil svými názory na umělou inteligenci a transhumanismus filozof Nick Bostrom.
Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.
Ve Švédsku působí třináct univerzit, z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách.
Ve Stockholmu jsou v prosinci každoročně udělovány Nobelovy ceny.
čtvrtek 8. března 2018
sobota 3. března 2018
Referát do čtení oprava
Nové Mikulášovy patálie
Návrat z prázdnin
Autor : René Goscinni
Vydavatelství: Albatros
Čas a místo děje:malé městečko,90.léta
Hlavní postavy:Mikuláš,Vendelín,Kryšpín,Albín,Viktorín, Marie-Hedvika,Celestýn,Augustýn,Polívka
Klíčová slova:Nepřemožitelní
Krátký děj:Mikuláš a jeho kamarádi jsou po prázdninách rádi že se vidí a zakládají si partu Nepřemožitelní.Zažívají různá dobrodružství jako třeba to že Mikuláš se na dovolené opálil a když se vrátily tak začal strácet barvu a brečel že chce vypadat jako Tarzan,nebo že šli do školní jídelny a bál se že se s toho pozvrací,protože slyšel že tam vaří příšerně.Nebo se rozhádali na oslavě narozenin Kryšpína a to kvůli tomu že Kryšpín řekl že ten kdo mu nedá dárek nedostane dort.
Hodnocení: 10/10 kniha je zábavná vtipná,dobře se čte a je ze života
Návrat z prázdnin
Autor : René Goscinni
Vydavatelství: Albatros
Čas a místo děje:malé městečko,90.léta
Hlavní postavy:Mikuláš,Vendelín,Kryšpín,Albín,Viktorín, Marie-Hedvika,Celestýn,Augustýn,Polívka
Klíčová slova:Nepřemožitelní
Krátký děj:Mikuláš a jeho kamarádi jsou po prázdninách rádi že se vidí a zakládají si partu Nepřemožitelní.Zažívají různá dobrodružství jako třeba to že Mikuláš se na dovolené opálil a když se vrátily tak začal strácet barvu a brečel že chce vypadat jako Tarzan,nebo že šli do školní jídelny a bál se že se s toho pozvrací,protože slyšel že tam vaří příšerně.Nebo se rozhádali na oslavě narozenin Kryšpína a to kvůli tomu že Kryšpín řekl že ten kdo mu nedá dárek nedostane dort.
Hodnocení: 10/10 kniha je zábavná vtipná,dobře se čte a je ze života
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)